Mé pokračování má už NÁZEV-SLUNOVRAT
3.kapitola
Prozrazení
Plní jsme se vrátily z lovu. Renesmé hned spěchala za Martinem.
,,Chci mu vše říct, upozorňovala jsem ho, že by se měl ode mě držet dál, ale on ne.
Tak mu to řeknu. Můžu? Pak uvidím co s Jacobem."
,,Nevím, ale jsi připravená na nejhorší? Jak jsme říkali, budeš připravená nechat
nás ho zabít? zeptala se Rosalie.
,,Jak můžeš být tak bezcitná?" rozčilovala jsem se na ni. Sice ji miluje, ale někdy
to fakt přehání.
,,Mami, tati..." Renesmé se zlomil hlas. Objala jsem ji.
,,Jdi a řekní mu to, pak uvidíme co dál."
,,Dobře, vrátím se do devíti. Pa." rozloučila se s námi. My jí zamávaly a ona se
rozběhla nadpozemskou rychlostí ke dveřím.
,,Pozor, ať nenarazíš!" zasmála se Alice. Renesmé se na ni ušklíbla, otevřela
dveře a už byla pryč. Rose a Alice také zmizeli.
,,Jsou ještě naši milovaní rodiče u klavíru?" zeptala jsem se svého vševědoucího
manžela.
,,Ne, pojď, zahrajem si Naši ukolébavku" usmál se na mě svým milujícím úsměvem.
Samozřejmě to byla Bellina ukolébavka, ale když jsem se stala upírkou, měla jsem
automaticky větší prostor v mozku a naučila se hrát. Tedy líp, jako člověk jsem taky
hrála. Tedy pokud se počítá to ubohé brnkání. Musím se Edwarda zeptat.
Sedali jsme k piánu a začali jsme čtyřručně-znělo to jako osmiručně-hrát naši
andělskou skladbu a já měla jako vždy pocit, že se rozpláču. Vůbec nás to
neroptylovalo a tak jsem začla mluvit.
,,Lásko, ty si to pamatuješ líp, jak jsem na tom byla v lidském životě?"
Se zdvyhnutým obočím se usmál. ,,Přestaň už pochybovat o svém talentu a už
vůbec se neopovažuj zpochypňovat tohle" a kývnul na mé stále hrájící prsty, zatímco
mi svíral obličej a pak mi začal drtit rty těmi svými. Já dodala poslední tón a ruce mu
zapletla do jeho vlasů.
,,Máme čas, nikdo si nás nevšímá, Ness je pryč." Už mi tolik nevadilo jí tak říkat.
Ale spíš Ness než Nessie.
Šeptala jsem mu to do ucha a už mě svíral v náručí a nesl přes dlouhé chodby
páláce do naší ložnice.
,,Ach ne" vzdychl a postavil mě teatrálně na zem. Já ho plácla-lehce-nechci si
tuhle chvíli něčím pokazit.
,,Neboj, už se nemušíš tolik ovládat, síla novorozené z tebe skoro vyprchala." usmál
se. ,,To já jen že narazíme na ty dva vtipálky."
,,Neřeš je a jdeme."
,,Co bych ti nesplnil" povzdychl si.
Chytl mě znovu do náruče a nesl mě dál chodbou, už jsem ty dva viděla a cítila. To
jen Edward je slyšel dřív.
,,Wow", zašepal Emm Jasperovi do ucha přitom jeho oči jiskřili na nás. ,,Zrovna
vám vyrábíme cedulky na dveře, ale pardon, NERUŠIT ještě nemáme. A pošlete
z toho svého hnízdečka lásky aspoň pohled. A Bello, až vysedíš vajíčka, dáme si
je s Ness mícháný" teď už Jazz nemohl a Edward se na ně naoko mračil.
,,Chceš zase ponížit?" zeptala jsem se ho výhružně ,,V páce?" smích ho přešel.
,,Počkej, řeknu tetičce Aličce, aby mi na hodiny řekla, kdy ti ta proklatá síla skončí a
pak si to rozdáme a uvidíš." řekl rošťácky, ten se bez smíchu neobejde.
,,Nedělej se, ty jsi tuhle sílu vůbev nezneužíval viď, svatoušku?" zeptala jsem se
sarkasticky.
,,Musíme jít. Snad máte známky a adresu. Čau."otočili se a za výbuchu smíchu
odcházeli.
,,Proč nikdy neukážou že prohráli?" mračila jsem se.
,,Snaží se to skrýt i v hlavě, ale nedaří se jim to" odpověděl se smíchem Edward.
,,Tak kde jsme to přestali..........? zeptala jsem se tajemně. Vstoupili jsme do pokoje
...
,,Kde je ta holka? Přijde o večeři!" Emm zase vtipkoval. když jsme všichni Cullenovi
a Aro a Jane s Alecem čakeli na Renesmé v našech schůzkovém sále.
,,Třeba ho snědla a nemá hlad." odpověděl se smíchem Jazz.
,,V klidu, už ji slyším." usmál se Edward. Znamená to dobré zprávy?
,,A má dobrou náludu, to se nám zrovna hodí!" křičel pobaveně Jasper a přenesl tu
rošťáckou náladu na nás.
,,Mami!" trylkovala Renesmé ,,Tati!" Asi to musí být opravdu v pořádku.
Má dcera přiběhla, odhodila na zem tašku. Co v ní asi má? Nic-je to rekvizita.
,,Vše pochopil, byl fascinován a chce proměnit!" radovala se.
,,To je skvělé" řekl upřímně Aro. ,,Jsem rád, že k tomu přistupuje takhle."
,,Nechce zanedbat naši ochranu" přikyvovala živě Ness.
,,Termín"? zeptal se Edward Alice.
,,Do měsíce. Na sto procent. Ujistí se, že ji miluje a pak jí řekne. Asi za týden a
pak o to řekneš Carlisleovi." usmála se na Renesmé a včechny zde přítomné. Já
si oddychla.
,,Co Jacob"? posmutněla Renesmé. ,,Vím, že každý, do koho se vlkodlak otiskl,
jeho city začal opětovat, ale já jsem tedy asi divná."
,,Tohle jsem si o sobě říkala já, jdyž mi tvůj otec nemohl číst v hlavě, nesmíš takhle
uvažovat, spíš jsi výjímečná, když dokážeš odolat" ujistila jsem ji.
,,Jake má přijet za týden, řekneme mu to, zničí ho to, ale lásky se nevzdá, zítra
řekni Martymu o otisknutí a vysvětli mu, že jste přátelé." smutně jsem se na ni
usmála.
,,Dobře, chystala jsem se na to, Jaka je mi moc líto." odpověděla Renesmé.
,,Končím poradu, Jane, Alecu, pojdmě. Zatím, mí drazí přátelé..." ukončil Aro
dnešní poradu.















